REPORTÁŽ:
Je to tady. Vcházím do nádražní haly, kde posedávají vedle svých rodičů takové tiché zkroušené uzlíčky. Sama se divím, kam se poděli ti draci z tréninků a táborů. Vše pochopím, jakmile se za námi zavřou dveře vlaku a jakmile rodičové zmizí z dohledu. Je nás sice jen pár, ale hlasitostí můžeme plně konkurovat nacpanému vagonu. Hlasitost a živost dětí se přímo úměrně zvyšuje s narůstající vzdáleností od rodičů. Kdo by to byl řekl, že ve vlaku se dají otevřít okna!? :)
Hlavně nesmíme zapomenout vystoupit!
Noční cesta na chatu prověří poprvé naše boty, snažit se vyhýbat blátu už ke konci ani nemá smysl. Na chatě nás vítá Vojta s hořícími kamny, vzápětí dorazí i zbytek vedoucích. Večer ukončíme hraním Aktivit, noční hrou a samozřejmě nesmí chybět kytara.
Sobotní den už se naplno obujeme do výcviku. První pomoc, záchrana, vysílačky, uzlíky - všechno co jsme měli možnost zapomenout je potřeba osvěžit. Po obědě opouštíme vytopenou chatu a jdeme zkoušet něco málo z lan. Nikdo nechápe, jak je možné vyšplhat až nahoru na strom, ale zvládne to nakonec každý. Večer se nesl v krvelačném duchu - já chci krev! Není to žádná pochybná hra, jen na sobě každý vyzkoušel, jak vypadá takové zranění. Nahlédněte do fotogalerie a pochopíte. Po večeři jsme hrami prověřili, kolik toho víme o první pomoci. Večer nám zakončil kytarový duet Vojta a Peťa a třeba jejich “Lízinko?“.
Nedělní ráno se probouzíme ještě za šera. Po rychlé snídani se jde závodit. Nasoukáme se do sedáků, každý dostane další nezbytnosti, bez kterých se záchranáři na strastiplné cestě neobejdou.
Tři. Dva. Jedna. START!
Disciplíny jsou to velmi rozličné - kdo z vás, někdy běžel v ploutvích, nebo měl na sobě plynovou masku? Resuscitace ne jednu nebo dvě, ale hned pět minut. Jak jen byl ten klíč na volání vysílačkou? Adrenalin do žil nám nalil přechod přes rokli. Závod zdárně dokončil každý. Úplně na závěr závodu jsem každého potrápila ještě já, coby vážně zraněná.
Každý byl zvědavý na výsledky. Rozhodovala každá vteřina.
S dortem jsme vítězi rádi “pomohli“ :)
Poslední AHOJ a běžíme na vlak.
Moc děkuji všem za úžasný víkend s partou lidí, kteří jsou pro každou srandu.
Ale ať nemluvím za všechny - tak co vy ostatní? Líbilo, nebo jste se už nemohli dočkat, až budete doma? :)
Mata
Komentáře: